Konference, akce, články...
Přes osmdesát procent žáků osmých tříd podle nedávného výzkumu souhlasilo s tvrzením, že se klima mění a že je tato změna způsobena lidskou činností. Současní studenti a žáci vnímají klimatickou krizi jako palčivý problém. Vědomí jejích dopadů je u nich zároveň často (60 procent dotázaných) doprovázeno pocity bezmoci, smutku, strachu či vzteku, které mohou souviset s tím, že nevědí, jak by mohli situaci sami změnit. Přesto výzkumy odhalily, že si pouhá čtvrtina žáků myslí, že se nedá nic dělat. Potenciál aktivního postoje k transformaci světa tedy v mladých lidech stále dřímá. Jistým paradoxem bylo zjištění, že znalosti žáků ohledně klimatické krize o dost pokulhávají za vědomím její závažnosti. Pouze sedm procent žáků také například vědělo, že Česko patří mezi největší vývozce elektřiny v Evropské unii. Při zkoumání úrovní tzv. globálních kompetencí, mezi které patří například schopnost dívat se na svět očima druhých, interkulturní komunikace nebo podílení se na udržitelném rozvoji společnosti, více než 38 procent žáků uvedlo, že jim se získáváním těchto dovedností škola nijak nepomohla.
Jak vypadalo a probíhalo ověřování naší metodiky v praxi:
Vítá mě rozlehlé ostravské gymnázium a typický pach institucionalizovaného školství. Dnes jsme se s kolegou Martinem, zdejším kmenovým učitelem dějepisu a informatiky, domluvili, že tandemově odučíme metodiku, kterou už delší dobu vyvíjíme. Jedná se o badatelskou lekci, která pomocí práce s dobovými svědectvími a historickými fotografiemi tematizuje různé motivy lidí, kteří demonstrovali za životní prostředí před sametovou revolucí a dnes. Jak se lidé v průběhu let vztahovali k ekologické krizi? Jaké jsou rozdíly a jaké jsou shody?
Účastnili jsme se setkání kulatého stolu SKAV - Důtka za klima a diskutovali nad otázkami Kdo by měl dostat důtku za klima? Za co studenti stávkují Mají se studenti prvně učit a až potom protestovat?
V průběhu debaty se otevřelo i téma ukončování těžby fosilních paliv a jak v této otázce postupují jednotlivé organizace, političtí aktéři apod.
Jiří Karen v textu pro Greenpeace: Učení o změně klimatu musí být spojeno s revizí vzdělávání
"Představa, že do, podle expertů přehlceného kurikula a tradičně zbytečně nafouknutého vzdělávacího obsahu, přidáme v podmínkách bezprecedentně vykolejeného světa jednoduše klimatickou krizi, se ukazuje čím dále více jako naivní. Tak co se dnes budeme učit? První hodinu láčkovce, druhou hodinu Přemyslovce a třetí hodinu klimatický rozvrat? "
UčzK v Akademii LN: Jak se dnes učí o změnách klimatu
"Ve školním prostředí se učitelé s kontroverzemi týkajícími se klimatické krize mohou setkat, protože škola samozřejmě odráží společenskou atmosféru. Víme, že existuje skupina aktivních pedagogů, kteří současná témata inovativně do výuky zapojují. Bohužel se zřejmě zatím jedná o kapku v moři, protože málokterý učitel je ochoten riskovat politický střet či kontroverzi nebo si i přidělávat práci navíc výukou tématu, které je tak komplexní a přesahující do mnoha vědních oborů a vyučovacích předmětů."